Již po páté pojedou naši terciáni v dubnu 2016 do „kempu v divočině“ (Wildniscamp) k úpatí Sokolího kamene (Falkenstein) ///www.wildniscamp.de/, který se nachází v Bavorském lese nedaleko českých hranic. Obzvláště v posledních letech se jak bavorská, tak česká strana Národního parku Šumava snaží o užší spolupráci. Mnoho druhů zvěře, zvláště rysy, není možné udržet jen na jedné straně hranic :-).
Cíl projektu spočívá v tom, že se žáci s ohledem na životní prostředí učí žít v průběhu jednoho pracovního týdne v souladu s principy přírody. Studenti jsou ubytováni v chatkách, vyrobených z přírodních materiálů, které jsou zakomponovány do prostředí zdejšího lesa. Jen tři z nich („Hobitín“, vodní a lesní chatka) mají kamna, ve kterých se topí pouze dřevem, nasbíraným a nasekaným samotnými žáky. V dubnu jsou totiž ještě dost chladné noci…Ti, co topení nemají, tiše závidí nebo se ocitají záhy v centrální budově s topením … I když se hned první den všichni málem pohádali o tzv. „Baumhaus“ (nezvyklou chatku v korunách stromů), aby se pak po dvou dnech raději přesunuli do vytápěné lesní chatky.
Velký důraz je kladen na ekologické chování, které chrání zdejší přírodu. Nikde na zemi nenaleznete pohozené papírky. Odpad se velmi pečlivě třídí v prostoru centrální budovy – konkrétně v kuchyni naleznete 7 různých druhů odpadkových košů (viz obr.) Proslulý německý pořádek zde není pouhou slovní hříčkou. Stejně tak po výletě si návštěvníci Bavorského lesa svoje odpadky nesou na zádech zpět domů, kde se pečlivě třídí a třídí!
Každý den se žáci učí něco nového z přírody a jejího biosystému. Každé skupině je přidělen jeden německy hovořící „lesní průvodce“, se kterým se skupina dohodne na začátku na společném, přírodou inspirovaném, projektu. Jedna skupina např. sbírala léčivé rostliny a bylinky, aby z nich pro ostatní spolužáky z jedné části připravila plakát s německými názvy jednotlivých rostlin a z druhé připravila lahodné léčivé čaje a sirupy.
Jedna převážně mužská skupinka pracovala fyzicky na stavbě hráze na potoce a jiná skupina postavila z větví a klád malou chýši. Co je ale důležité? Během celého projektu se hovoří německy. Studenti se tak vedle praktických dovedností a věcných znalostí učí komunikovat německy. Pro zvláště „nerodilé“ mluvčí je to výzva a praktický trénink. Rodilí mluvčí z řad žáků jsou zpravidla rozděleni do jednotlivých skupin tak, aby mohli být nápomocni žákům, kteří s němčinou ještě nemají tak dlouhé jazykové zkušenosti.
Nové jazykové, ale i věcné znalosti, radost z projektu a ze zkoumání lesa, ekologické nastavení, inspirované heslem kempu v divočině: „Nechat přírodu být“, hodně pohybu na čerstvém vzduchu, napomáhají odbourávat příznaky stresu a přinášejí s sebou další pozitivní aspekty. Pokud se chcete dozvědět něco více o konkrétním programu naší poslední návštěvy Bavorského lesa, přečtěte si také můj blog: Gabriela Nácarová, Zápisky z Bavorského lesa I-IV J. Co se týká realizace celého projektu, patří v neposlední řadě velké poděkování především paní učitelce Monice Akslerové.