Petr Koura je respektovaný historik. Moc nás těší, že přijal pozvání i pro naše Hovory. Sešli jsme se v multimediálním centru našeho gymnázia 30. 11. v půl sedmé. Tématem byla hudba respektive jazz, který ani jedna totalita dvacátého století neměla v oblibě.
Pan Koura nám včera bravurně nastínil, jak snadno se nechá umění zneužít. Vysvětlil, jak se nacismus k protagonistům jazzové hudby choval a co všechno tehdejší milovníky tohoto žánru postihlo. Představil i svou novou knihu Swingaři a potápky v protektorátní noci, která právě vychází. A ještě se pyšní předmluvou od Josefa Škvoreckého.
Vyprávění pan Koury bylo svižné, vtipné, zajímavé, podložené hudebními ukázkami. Ostatně, víte všichni, kdo byli tzv. Potápky a Bedly?
Já tady ale nechci zkoušet, jen chci reflektovat velmi zajímavé setkání. Škoda, že naše vlastní studenty, včetně maturantů, musíme k případné návštěvě přemlouvat a prosit je, aby přišli, ač to mají v domácím prostředí. A oni většinou stejně nepřijdou. Naštěstí dorazí jiní, kteří si pak odnáší domů skvělý zážitek.
Setkání s panem Petrem Kourou bylo v letošním kalendářním roce poslední, ale pevně doufáme, že se potkáme i v následujících měsících, protože přednáška to byla skvělá. A pro mě měla ještě jeden zajímavý aspekt, a totiž, že přišli i pamětníci té doby, takže to bylo pro naše setkání nesmírně obohacující. Ti, co nedorazili, tedy mohou litovat dvojnásob.
Letos se tedy s Hovory tímto loučíme a v příštím roce zahajujeme jadernou energetikou. Že to není historie? Nechte se překvapit.:-)