Do Prahy se většinou jezdí turisté dívat na památky nebo zde ochutnávají tradiční české delikatesy. Čirou náhodou jsme dostali příležitost se na den stát průvodci našich německých sousedů z Drážďan.
Cílem našich návštěvníků ale nebyly pražské památky (i když se některým velice zalíbily), ale uhašení touhy po poznání Kafkova díla a jeho života. Naší první destinací byl Pražský literární dům. Zde nám byly představeny naše následující úkoly a upřesnili jsme si další místo setkání.
Skupinky Němců, většinou čtyřčlenné, včetně velice schopných dvou nebo tří průvodců ze septimy opustily Literární dům a pustily se do plnění úkolů. Mimo krásy Prahy měli němečtí návštěvníci šanci poznat i pražský Neoluxor nebo parkovací dům vedle Státní opery. Konkrétně jsme procházeli Staré Město a úkoly spočívaly v tom, že jsme dle zadání došli na určitá místa, kde jsme získali potřebné informace ke splnění úkolu. To, jestli jsme zadané úkoly vypracovali správně, jsme se dozvěděli před Španělskou synagogou. Nejlépe zhotovené úkoly byly odměněny u srdce hřejícím úsměvem.
Na závěr jsme navštívili Kafkovo muzeum, před kterým většinu návštěvníků zaujali panáčci čůrající na Českou republiku. Na nás ale čekalo ještě jedno překvapení, dáma, která nás pustila do muzea, ovládala perfektní sudetskou němčinu: „Ja, prosím, poslední za sebou dveře zumachen bitte, kdybyste pak někdo chtěl Toilette, tak nahoru, doprava a Toilette. To projdete und hier finish, ja.“
Ale všechno jednou končí, a tak skončil i Den s Kafkou. Znavené Němce plné informací o pražském spisovateli jsme dovedli na místo našeho prvního setkání, ke škole. Někteří z nich se s námi rozloučili pozdravem, někteří šťastně podávali svým průvodcům ruce, a někteří ukázali na pozdrav svá záda. A my? My jsme po sedmi hodinách chození usoudili, že z nás průvodci nebudou, a šli jsme domů.
Více fotografií najdete ve fotogalerii.
