Co dělat v karanténě?

Bře 29, 2020 | Články

Rodina a přátelé si začínají stěžovat: prý se nudí a nemají co dělat. Chtějí ven s ostatními, do parku, na sportoviště, na pivo, vlastně kamkoliv, hlavně ven z domu či z bytu. Začínají se doma cítit jako ve vězení, lezou si na nervy se svými spolubydlícími a vůbec, karanténa má samá negativa – už aby to celé skončilo.

Také bych se ráda zase normálně pohybovala po světě. Bez věci, která mi znepříjemňuje dýchání. Ráda bych chodila do tělocvičny na tréninky, na zkoušky orchestru, ráda bych jezdila jízdy v autoškole. Ale nejde to. S tím průměrný Čech nic neudělá. Vláda je vláda.

Jenže celá tato záležitost má i svá pozitiva. Je to ideální příležitost pro všechny ty věci, které jsme odložili na „někdy“ nebo na „později“ nebo „až budu mít čas, tak“. A jsem přesvědčena, že takových věcí má každý několik.

Existuje přeci plno knížek, které jsme si „někdy“ chtěli přečíst. Nebo které nám stojí v poličce a práší se na ně kvůli tomu, že jsme si je „později“ chtěli přečíst znovu. Určitě někdo kdysi odložil další plnou krabici harampádí na půdu se slovy: „až budu mít čas, tak to přeberu“.

Milá rodino a milí přátelé – kdy jste si naposled udělali pořádek v šatníku? Najde se tam určitě spousta věci, co už nenosíte. Jen jste na vytřízení nikdy neměli čas. Kdy jste naposledy otírali prach z vaší knihovny? Asi už si ani nevzpomínáte. A co umění? Kdy jste něco kreativního vytvořili? Pokud jste vůbec něco takového někdy dělali, kromě ve škole na výtvarce? A co všechny ty společenské hry, které čekají někde v šuplíku?

Myslím, že se toho na dělání najde spoustu. Takže bychom si všichni měli na chvíli oddychnout od všedního života – však on brzy zase začne – a v klidu si udělat to, co jsme léta odsouvali. Nevíme, kdy bude naše další „někdy“.

Barbora Kapustová, septima

text studentky bez korektur