Zábava v době karantény

Zábava v době karantény
30. 03. 2020
Nerozumím rozčarování kolem té nové nemoci, měli bychom být vděční, že můžeme zůstat doma. Konečně uděláme všechny věci, co už si roky slibujeme, ale nikdy na ně není čas. Jako přibít ten obraz, který už rok stojí opřený o zeď, vyměnit prasklou žárovku a tak dále, vždyť to všichni známe. 

Na oběd nemusíte do nějaké předražené restaurace, uvaříte si ho sami podle chuti. Navíc někteří si dokonce můžou plnohodnotně užívat zábavu s celou rodinou, jelikož není nic, co by vám zlepšilo náladu víc než tohle. Myslím, že to zní až pohádkově.

U nás doma už se docela dlouho mluvilo o uklizení knihovny a dnes ten den přišel. Okamžitě jsem si to vzala na starost, poněvadž mi to přišlo jako zábava plná překvapení. Musím přiznat, že překvapení to rozhodně bylo.

Začala jsem asi v jednu hodinu. Samozřejmě po obědě, protože s plným žaludkem jde všechno líp. Vyndat přes tři sta knížek a vymýt police byla celkem zábava, to totiž ještě objevujete taje knihovny. Žádná tajná skrýš tam bohužel nebyla, akorát úplně v horní polici se schovávalo několik socialistických skvostů, jež si rodiče z recese vzali, když je školy po stovkách vyhazovaly. Pak nastal zásadní problém. Jak knihy seřadit? Po dlouhém rozjímání jsem to konečně vymyslela. V nejvyšších policích budou knihy, které se zřídka kdy používají. O patro níž naskládám slovníky a příručky. Na pravo bude světová literatura, vlevo česká a úplně dole mapy, atlasy a encyklopedie. Jenže ne všechny sny se plní. Veškeré police nejsou dostatečně velké, aby se tam vešla jakákoli kniha, plus knih od českých autorů máme mnohem míň. Šla jsem se tedy zeptat, avšak až tehdy to začal být oříšek. Mamka chtěla mít bedekry na úrovni očí, taťka chtěl prostřední poličku nízkou, takže se tam vejdou maximálně patnáct centimetru vysoký knížky, já už svoji představu měla a sestře to bylo jedno, jen se nemohla dostat do kuchyně přes všechny ty knihy.

O půlnoci jsem tuto zábavně vyhlížející práci dokončila a jako odměnu, jsem si udělala večeři. Jak tedy vypadá konečný výsledek? Horní police jsou, jak jsem chtěla. V dostatečně velkých policích jsou všichni autoři seřazeni dle abecedy a v oné nízké poličce jsou jednoduše ty knihy, co se tam vejdou. Dole jsou autoři, od kterých máme víc než čtyři knihy, mapy a encyklopedie. Není to tak daleko od mé představy, ale určitě se to bude ještě upravovat.

Ještě zbývá vytřídit lecosy, malé zbytečnosti a jednoduše krámy, které si během let nastřádáte. To si však nechám na jindy, přece jen karanténa bude ještě dlouho, tak ať mam, co dělat.

Anežka Floriánková, septima

text studentky bez korektur