Vážení studenti, kolegové a přátelé školy,
nejprve bych moc ráda na tomto místě poděkovala kolegyním Jitce Neradové a Míše Šédové za jejich nasazení při hledání zajímavých osobností pro besedování nad nejrůznějšími událostmi a tématy nejen v rámci Hovorů o historii.
Poprvé za dobu mého působení na GTM se mi podařilo Hovorů zúčastnit a musím říct, že zážitek to byl přímo velkolepý. Hostem pondělních Hovorů o historii byl historik docent Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd České republiky.
Diskutovalo se nad tématem První republiky. Jak to bylo s vyhlášením republiky? Která jména figurují jako důležitá pro 28.říjen 1918? Byl to Rašín, Kramář nebo ještě někdo jiný? Byl celý český národ nadšen, nebo se objevovaly i jiné tendence? Jak je možné, že bez dnešních sociálních sítí byl lid schopen přijít na Václavské náměstí 28. října? Byl Masaryk opravdu takový, jakého ho známe z textů, článků, dobových fotografií? Jak to bylo s českým a zahraničním odbojem? Existovala rivalita mezi německými a českými školami a univerzitami? Co bylo v době První republiky povoláním “snů”? Jaké byly soudobé problémy politiků a vidíme snad paralelu s dnešními? Samozřejmě narážím na témata korupčních kauz, hazardu apod. Bylo tou dobou přípustné, aby se vrchní představitelé nové československé vlády chovali tak, jako se chovají dnešní vrchní představitelé české vlády? Jaké byly tou dobou vztahy mezi Českem a Slovenskem? Co se dělo po rozpadu Rakouska-Uherska s Maďary? V průběhu První republiky došlo k několika atentátům. Kdo je přežil a kdo nikoli? Za jakých okolností? Které historicky dochované informace byly pravdivé a které patřily do kategorie tehdejších Fake news, jaké známe dnes? Jak fungovalo pohraničí se sílícím nacionalismem po roce 1933 a nástupu Adolfa Hitlera k moci? Kde probíhaly největší boje o Sudety? Hovořilo se o sepsání ústavy, ale také o tom, jak fungoval senát a jak fungovala příslušnost jednotlivých členů tehdejší vlády ke svým politickým stranám apod.
Mohla bych se nastínit i další otázky, kterými byl docent Šebek zavalen. Na všechny byl schopen velice poutavým vyprávěním odpovídat, včetně vyvracení mýtů a pochybností o jednotlivých historických událostech a osobnostech.
Závěrem diskuse bylo popřáno mnoho dobrého naší republice. Rozhodně se jednalo o období fyzicky i psychicky náročné pro všechny, ale vidina svobody a demokracie, kterou se Tomáš Garrigue Masaryk pokusil přenést ze svého života v USA do nově vznikajícího domácího prostředí, byla velkou motivací pro tehdy žijící obyvatelstvo, které vstupovalo do nové éry dějin.
Odpovědi na výše položené otázky v textu nenaleznete. Je to především z důvodu nalákání nových posluchačů a účastníků diskusí z řad studentů. Neříkejte mi, že jeden večer v měsíci by se nedal oželet trénink, hodina v hudebce či cokoli jiného. Vzdělávání touto formou se nám s kolegyněmi zdá velmi vhodným nástrojem.
Především takto můžete zjistit, kam se chcete ubírat v další etapě studií, co vás zajímá (pro učitele mohou být besedy impulsem, kterým směrem studenty vyslat, co vypisovat za semináře, témata seminárních prací apod.)
Je velká škoda, že se z celkového počtu studentů naší školy zúčastnil pouze jeden.