Konference Landesversammlung: 1918–2018: Proměna němčiny jako menšinového jazyka v českém školství

Konference Landesversammlung: 1918–2018: Proměna němčiny jako menšinového jazyka v českém školství

12.10.2018 se sešla celá řada významných osobností v Černínském paláci, aby diskutovali o pozici německého jazyka v českém školství. Potkat tam bylo možné německého i rakouského velvyslance, významné germanisty, zástupce MŠMT (například státního tajemníka Dr. Fryče), zástupce Goethe institutu a dalších organizací věnujících se němčině. U toho samozřejmě nemohla naše škola chybět.

12.10.2018 se sešla celá řada významných osobností v Černínském paláci, aby diskutovali o pozici německého jazyka v českém školství. Potkat tam bylo možné německého i rakouského velvyslance, významné germanisty, zástupce MŠMT (například státního tajemníka Dr. Fryče), zástupce Goethe institutu a dalších organizací věnujících se němčině. U toho samozřejmě nemohla naše škola chybět.

Historická přednáška uvedená známou ukázkou z hodiny němčiny z filmu Škola základ života – tedy ono známé Ich habe gesagt! ukázala, že němčina u nás byla v průběhu sta let jazykem prvním, povinným i zakázaným.

Pro současný život a dnešní dobu byla ale důležitá jiná diskutovaná témata:

-          Diskriminace němčiny v rámcových vzdělávacích programech

-          Nedostatek kvalitních učitelů německého jazyka

-          Nedostatek zájmu o němčinu v některých oblastech

-          Nemožnost přijmout děti na střední školy bez znalosti německého jazyka

Diskriminace v rámcovém vzdělávacím programu (referoval Dr. Dovalil z FF UK) spočívá v tom, že ředitel školy musí prokazatelně informovat zákonné zástupce, že není zaručena návaznost na vyšších vzdělávacích stupních, pokud si jako první jazyk nezvolí angličtinu. Tedy, pokud se dítě učí na základní škole německy, na střední škole není zaručena kontinuita a může tak začínat stále od začátku, pokud vůbec.

Děti, které se přistěhují do ČR bez znalosti češtiny, mají velký problém dostat se na střední školu. To je něco, co trápí hlavně naši školu – kvalitní učitele máme, s rodilými mluvčími zkušenosti máme, bilingvní děti učit umíme, prostředí je připravené…., ale legislativa stojí trochu proti nám – bez češtiny nesmíme nikoho přijmout.

V určitou chvíli diskuze to vypadalo, že přítomní vytáhnout do boje proti angličtině, ale nakonec jsme se vzájemně ujistili, že nechceme bojovat proti angličtině, ale za němčinu.

Hezky pozici němčiny definoval pan Dr. Noke z Goethe institutu, podle kterého je angličtina tzv. ligua franca, která umožňuje komunikovat s lidmi po celém světě. Druhý cizí jazyk – tedy například právě němčinu - vnímá jako tzv. kulturní jazyk, který si člověk vybírá svobodně, z nějakých osobních důvodů – praktických, rodinných, kulturních… je to jazyk, u kterého činíme vědomou volbu a rozhodnutí. Tento kulturní jazyk je vlastně ten náš první, i když má pozici druhého nebo třetího.

Já osobně se ztotožňuji s vyjádřením Hanse Jörga Schmidta, německého korespondenta v Praze, že angličtina otevírá dveře do celého světa a němčina přímo k našim sousedům. Věřím také tomu, že zájem o němčinu je možné zvyšovat ukazováním budoucnosti – tedy zajímavými programy na středních školách, možnostmi studia v zahraničí, zajímavými pracovními nabídkami. Pro co se rozhodneme na základní škole, ovlivňuje to, co se děje na střední škole, středoškoláky zase ovlivní možnosti na vysokých školách a pracovním trhu. Důležité je tedy začít od shora a nabízet zajímavou budoucnost, pak se bude němčině dlouhodobě ve školách dařit.

Zástupci MŠMT byli aktivními účastníky konference, diskutovali a vyjadřovali se, naplánované jsou další schůzky a setkání,  tak se těšíme na podporu, kterou nám nachystají a na možnosti, které němčině otevřou.